Rien.!

Rien à écrire. Je m´excuse. Je suis... au fond...
 

Nespravedlnost.!

Můžeš křičet,
metat slova,
jak rány do tváře.
Nešetři jimi
a ucítiš,
jak chutná pach krve
stíkající ze rtu.

Můžeš mlčet,
skrývat myšlenky,
jak ruce za zády.
Zkousni jazyk
a doufej,
že tentokrát rána mine
střed obličeje...


Se slzami v očích, naposledy...

Labuť je bělostná bez poskvrny;
když umírá, sladce zpívá a zpívajíc
končí svůj život.
da Vinci
Poslední odpočinek...
Ona.. Byla čistá a nevinná jako ta labuť...

 


Příběh, který je skutečný..

18. srpna 2010 v 16:10 | Ireth |  Když vytvářím.
Život se může zdát barevný. Ale je jen černobílý! Zlý nebo dobrý! Nic mezi není! Z jedné strany nás obklopuje štěstí, z druhé smutek... Nebo jen to druhé. Proč?

ŽIVOT NENÍ OD TOHO, ABYCHOM HO CHÁPALI...

Les království

Čas na dovolenou...

Jak začít?
ty nejmilovanější večerní vycházky.. :)*

Docela to tu zanedbávám a ani nestíham procházet jiné blogy (ta nejpokornější omluva).
Ne, že bych se měla špatně. Ne, že bych sem měla dobře. :) Ale docela mě vše štve.

Haiku

6. srpna 2010 v 21:37 | Ireth |  Když píšu.
Opět čtu knihu o samurajích a opět se domnívám, že se budu o Japonsku víc zajímat..

Haiku

"Večerní zvonění
zavadilo v oblacích
o sakuru v květ."

Vše na této stránce je pod ochranou
autorských práv! Včetně vzhledu! Ireth.